Cesta štěněte domů: příprava auta, první hodiny a co nechat na později

Odpočítávání dnů před příchodem štěněte je zvláštní období. Člověk nakupuje misky, čte všechno možné a snaží se nic nepodcenit. Přesto bývá cesta domů ta část, na kterou se zapomíná nejvíc, i když rozhoduje o tom, jak budou první hodiny vypadat. Sepisuji, co se mi za ta léta mezi psy a štěňaty osvědčilo.

Než vyrazíme pro štěně

Nejdřív je dobré vědět, do čeho jdeme. Rodokmen není formalita, dá se z něj vyčíst zdraví předků, jejich zkoušky i to, jestli se nejedná o příbuzenské krytí. Pokud je to jen trochu možné, jeďte se na štěňata podívat osobně, ideálně kolem pátého až šestého týdne, kdy se už povaha projeví.

Sledujte, jak štěně reaguje na sourozence, jak na vás, jestli se něčeho neleká a jestli si umí hrát. Vyberte si zvíře, které vám bude sedět, protože s ním strávíte dalších mnoho let. Víc k výběru najdete v článku jak vybrat štěně.

Příprava domácnosti

Před příjezdem je fajn mít nakoupené hračky, misky, vodítko, obojek a pamlsky. Důležitější než výbava je ale místo na odpočinek: klec, ohrádka, plastová přepravka nebo plátěná kennelka. Do ní patří měkký polštář, deka a miska s vodou.

• Přepravka nebo ohrádka, do které se štěně vejde i v dospělosti.
• Dvě misky, jedna na vodu, jedna na jídlo, ideálně nerozbitné.
• Obojek s adresou a krátké vodítko na první dny.
• Krmení, na které je štěně zvyklé z vrhu, aby změna nebyla naráz.
• Látka nebo plyšák, který páchne po matce a sourozencích.

Klec má jednu podmínku, kterou se vyplatí dodržet od začátku. Nesmí se z ní stát trest ani místo, kam se štěně zavírá, když je zlobí. Má to být doupě, kde se spí, a proto se do něj vyplatí dávat krmení a pamlsky. Štěně si pak samo začne chodit lehat.

Cesta autem

Na cestu doporučuji plastovou přepravku nebo alespoň pevnou přenosnou tašku. Štěně musí být v bezpečí, nemá běhat po autě ani mít možnost vypadnout. Když se zdá, že potřebuje ven, raději zastavte, i kdyby to znamenalo dvě zastávky na deseti kilometrech.

První jízda bývá pro mnoho štěňat stres, proto ji neprodlužujte zbytečnými objížďkami. Vezměte si s sebou ručník, vlhčené ubrousky a sáček na případnou nehodu. Pokud štěně zvrací, nechte ho po příjezdu v klidu odpočívat a krmení nabídněte až později.

U delší cesty počítejte s přestávkami a hlavně s teplotou. Nikdy nenechávejte štěně v autě na slunci, ani na pět minut. Když je venku horko, jeďte raději brzy ráno a přepravku větrejte. V zimě zase štěněti podložte deku, aby neprochladlo.

První hodiny v novém domě

Doma nechte štěněti čas, aby si prošlo prostor a zabydlelo se. Neberte ho na klín celý večer, i když se to chce, a nepozvěte na první den celou rodinu. Čím klidnější bude první večer, tím rychleji se štěně chytí.

První hodiny jsou hlavně o pozorování. Sledujte, kam si štěně lehá, čeho se bojí a co ho uklidňuje. To, co zjistíte první večer, se používá celé další měsíce. Kdo hned od začátku ví, že štěně usíná u nohy postele a ne v chodbě, ušetří si spoustu nocí.

Zároveň je potřeba hned začít s hygienou. Po příchodu štěně učte, že potřeba se dělá venku, nebo na noviny v ohrádce. Jakmile uvidíte náznak, vezměte ho ven a po vykonání hodně pochvalte. První dny se to nedaří pokaždé, což je normální.

Seznámení se stávajícím psem

Pokud už doma pes je, dejte oběma prostor, aby se poznali sami. Pokud to není nutné, do seznamování nezasahujte. Starší člen smečky většinou novému ukáže, jak to u vás chodí, a štěně se učí od něj rychleji než od nás.

Pomáhá, když první setkání proběhne venku na neutrální půdě a oba psi mají možnost odejít. Krmení a oblíbené hračky mějte první dny oddělené, aby nevzniklo zbytečné soupeření o zdroje. Pokud starší pes štěněti vrčí, nechte je to vyřešit, dokud nejde o skutečné ohrožení. Vrčení je řeč, ne útok.

Jeden majitel, zbytek rodiny

V rodině je dobré určit jednoho člověka, který bude primární. Ten chodí se psem ven, krmí ho, učí nové věci a bere ho do rušného prostředí. Ostatní si samozřejmě mohou hrát, ale štěně má vědět, koho poslouchá především.

Není to o majetnictví, je to o přehlednosti. Pes, který má jasno v tom, kdo ho vede, je klidnější i v situacích, kdy je kolem hodně lidí. Tomu se víc věnuju v článku o odchovu a socializaci štěňat.

Co nechat na později

První dny se toho nabízí hodně a je snadné chtít všechno najednou. Následující tabulka shrnuje, co je rozumné řešit hned a co může počkat.

Platí přitom jedno pravidlo: co štěně zvládne v klidu doma, to se dá později přenést jinam. Opačně to nefunguje. Kdo začne s výukou přivolání na rušné křižovatce, bude mít problém i doma v obýváku. Prostředí přidávejte až ve chvíli, kdy základ drží.

První noc

První noc bývá nejtěžší a je dobré s tím počítat. Štěně je poprvé samo, bez sourozenců a bez známého pachu. Klec dejte blízko postele, aby vás slyšelo, a vezměte si domů kus látky, který páchne po matce a vrhu.

Když štěně kňučí, neznamená to, že si něco vynucuje, ale že potřebuje blízkost. Krátce ho utište a vraťte ho na místo, během pár nocí se to srovná. A pokud si nejste jistí, co dál, projděte si štěňátko do nového domova, kde jsou první kroky rozepsané podrobněji.

Přeju hodně šťastných a společných chvil. První dny utečou rychle a zpátky se nevracejí.