Chceme začít s agility: první kroky

Agility je sport, ve kterém pes překonává překážky v předem daném pořadí a v rychlém sledu za sebou. Na první pohled se zdá, že rozhoduje hlavně rychlost a kondice psa, ale pravda je jinde. Úspěch stojí na souhře mezi psovodem a psem, na vzájemném porozumění a na radosti, kterou oba ze společné práce mají.

Než se vydáte na první trénink, je dobré vědět, co od agility čekat, co si vzít s sebou a jaké jsou předpoklady na straně psa i člověka. Níže shrnuji, co se mi u začátečníků osvědčilo a na co se lidé ptají nejčastěji.

Kdy je pes připravený

Agility není disciplína pro úplné psí miminko. Pes by měl mít zvládnuté úplné základy: reagovat na jméno, zvládat přivolání, umět chvíli vydržet a hlavně se chtít bavit o odměnu. Zároveň by měl být zdravotně v pořádku, protože skoky a rychlé změny směru zatěžují klouby a páteř.

Většina klubů a cvičáků doporučuje začínat s lehkou přípravou až po dokončení růstu, obvykle kolem jednoho roku podle plemene a velikosti. Menší plemena bývají hotová dřív, velká a těžká potřebují delší čas. U mladého psa se nejdřív pracuje na kontaktu s překážkami na zemi, na prostoru a na ovladatelnosti.

Co si vzít na první trénink

Na trénink patří hlavně dobrá nálada a chuť spolupracovat, ale i pár praktických věcí. Vezměte si oblíbené pamlsky nakrájené na malé kousky, hračku, kterou pes miluje, a vodu pro psa i pro sebe. Hodí se mít psa na přehledném obojku nebo postroji a pevné vodítko, dokud si v novém prostředí nebudete jistí.

Důležité je i oblečení a obuv pro člověka. V agility psovod hodně běhá a mění směr, proto jsou vhodné sportovní boty s dobrou přilnavostí a pohodlné oblečení. Na venkovní povrch se vyplatí přibalit náhradní vrstvu, protože počasí se během hodiny dokáže otočit.

Jak vypadá první hodina

První trénink nebývá o překážkách v plné výšce. Většinou se začíná seznámením s prostorem, s ostatními psy a s tím, jak funguje odměňování. Cvičí se krátké úseky, ve kterých pes dostane jasnou informaci a okamžitou odměnu, aby pochopil, co se po něm chce.

Překážky se nejdřív staví co nejníž nebo se používají jen jejich základy. Pes se učí procházet tunelem, chodit po položenejch lamelách a procházet mezi kužely. Teprve když má radost z pohybu a rozumí základním povelům, přidává se výška a rychlost.

Jak často a jak dlouho trénovat

Učení psa funguje nejlépe v krátkých a častých dávkách. Dvacet minut soustředěné práce je pro začátek dost a po každé takové dávce by měla následovat pauza a odpočinek. Radši méně a kvalitně než hodinu táhnout psa přes únavu.

Záleží i na věku a kondici. Mladý pes má energii, ale krátkou schopnost udržet pozornost, starší pes zase potřebuje delší rozehřátí a šetrnější tempo. Pravidelnost je důležitější než intenzita: dvakrát až třikrát týdně po menších dávkách přinese víc než jeden vyčerpávající trénink za měsíc.

Nejčastější chyby začátečníků

Začátečníci často tlačí na výkon dřív, než pes pochopí, co má dělat. Chtějí psa hned vodit po celé dráze, ale zapomínají na to, že každé jednotlivé místo je třeba nejdřív naučit zvlášť. Rozdělení dráhy na malé kousky je základ, ne zdržování.

Další chybou je málo odměny a příliš mnoha oprav. Pes, který slyší hlavně „ne“, ztrácí chuť. Mnohem rychleji se učí tam, kde je odměna častá a kde má jistotu, že za správné chování přijde něco příjemného. Trpělivost se vyplatí vždycky.

Základní předpoklady pro start

• Pes zvládá přivolání a reaguje na jméno i v rušivém prostředí.
• Zdravotně je v pořádku a dokončil základní růst.
• Má chuť spolupracovat o hračku nebo o pamlsek.
• Psovod je ochotný běhat, učit se a být trpělivý.

Co potřebujete na začátek

Na co se ptají začátečníci

Častý dotaz je, jestli může začít pes jakéhokoli plemene. Odpověď zní, že agility se dá dělat s většinou plemen i kříženců, jen se přizpůsobuje tempo a výška překážek. Někteří psi jsou rychlejší, jiní opatrnější, ale radost ze sportu není vázaná na plemeno.

Další častou otázkou je věk. Mladý pes se učí rychle, ale jeho tělo ještě roste, proto se u něj klade důraz na bezpečnost a méně zatížení. Starší pes zase ocení klidnější tempo a delší rozehřátí. Věk tedy není překážkou, jen se podle něj volí podmínky.

Začít s agility znamená především začít s budováním vztahu. Když pes rozumí základům, věří svému člověku a cítí radost z odměny, půjde učení snadno. Nespěchejte, držte se krátkých dávek a ptejte se zkušenějších, kdykoli si nebudete jistí. První malé krůčky dělají největší rozdíl.